Jdi na obsah Jdi na menu
 


Povinnost držet smutek

Podle Zákona Tóry je člověk povinnen držet smutek v šesti případech: za otce, matku, bratra nebo sestru (syna/dceru svého otce či své matky), za syn a za dceru, jak je psáno: s výjimkou svého nejbližšího příbuzného: matky, otce, syna, dcery, bratra a svobodné sestry (Lv/3M 21:2).
 
K tomu naši učenci přidali povinnost držet smutek za manželku a manžela: Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. (Gn/1M 2:24)
Dále naši učenci stanovili držet smutek za učitele, protože rodiče dávají potomkům tělo, zatímco učitel vychovává jejich duše, což dětem umožní duchovní růst a tak mohou dosáhnout věčného života.
Je možné držet smutek jako projev úcty za blízké příbuzné (kteří nepatří k 6 výše uvedeným nejbližším příbuzným). Například: za vnučku či vnuka – jako projev úcty k synovi či dceři, za tchána či tchýni – jako projev úcty k manželce či manželovi. Ale pokud se nejedná o projevení úcty někomu blízkému, pak není nutné držet smutek. Za jiné rodinné příslušníky manžela či manželky není nutné držet smutek.

 

 

 

 

 

 

 

Napsal: rav Abraham Kefeli (chazan karaimské synagogy v Ašdodu)

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA