Jdi na obsah Jdi na menu
 


B) smuteční zvyky během třiceti dnů od úmrtí

 V tomto období, tj. v době od konce šiva až do konce třicetidenního období smutku, nejsou smuteční zvyky tak přísné, jako v době šiva.
Pozůstalí:
1. se mohou vrátit do místa svého bydliště.
2. nemusí sedět a spát na podlaze.
3. se mohou sprchovat, mohou si vyměnit oblečení a mohou nosit boty.
4. mohou opustit své bydliště a zařídit si nejnutnější záležitosti.
5. se mohou modlit v synagoze.

Některé smuteční zvyky je ale potřeba dodržovat i po skončení šiva:

1. není vhodné si kupovat nové oblečení.
2. není vhodné jíst maso (včetně drůbeže), je možné jíst sušené nebo mražené ryby.
3. není vhodné se holit a stříhat.
4. není vhodné mít pohlavní styk.
5. není vhodné se účastnit veselých událostí, jako jsou svatby, oslavy, výlety, koupání v moři či bazénu.

Od 29. dne by se pozůstalí měli začít starat o pořízení náhrobku, který by měl obsahovat hebrejské jméno zesnulého a (hebrejské) datum úmrtí.

29. den je vhodné navštívit hřbitov a přečíst text připomínající dobré skutky zesnulého, který utěší pozůstalé.
Je zakázáno lehat si na hrob, dotazovat se mrtvého nebo se k zesnulému modlit, protože to zakazuje Tóra. Je ale přípustné na hrob položit květiny.  Někteří karaimové pokládají na hrob místo květin kamínky. Je vhodné jednou za čas očistit hrob mytím.

Je zakázáno zapalovat svíčky na památku zesnulých, protože se jedná o pohanský zvyk.

Po návštěvě na hřbitově je nutné se omýt a převléci se, jít do synagogy ukončit. 
Holení a stříhání je možné až od následujícího rána.
 

 

 

 

Napsal: rav Moše Josef Firrouz (tajemník karaimské Rady Mudrců)